Když jsem v roce 2020 a 2021 dělal přípojku na nabíjení elektromobilu, řešil výbor našeho SVJ, že jsem provedl nepovolený “zásah” do společných prostor. Dohadovali jsme se dlouho, ale nedošli jsme nikdy ke shodě. Oni říkali, že dělám něco nelegálního, a že kdyby to dělal každý, tak máme z baráku holubník.
Odhlédnu od argumentu “kdyby to dělal každý”. Tohle jsem poslouchal už na základce a opravdu mě nezajímá, co by bylo, kdyby něco každý dělal. Je mi to úplně egal. Přípojku jsem si dělal jen já a nikdo další si ji v domě do teď nezařídil, proto tento argument považuji za zcela nezajímavý.
Realizace přípojky zahrnovala několik údajných “zásahů” do společných prostor, např. položení kabelu do kabelového žlabu v garáži, navrtání pár hmoždinek do zdi nebo třeba protažení kabelu stoupačkou. Diskuse s výborem byla složitá a to hned se dvou důvodů:
- Naše stanovy, prohlášení vlastníka ani občanský zákoník neznají termín “zásah”.
- Wallbox a převážná většina kabeláže není ve společných prostorech domu.
Garáže jsou nebytová jednotka
Správná argumentace je velmi závislá na prohlášení vlastníka, stanovách, domovním řádu, případně jiných dokumentech, které může mít každé SVJ jiné. Pro upřesnění je tedy nutné uvést, že přípojka je u mého parkovacího stání, které je součástí nebytové jednotky 777/100. Wallbox tedy není umístěn ve společných částech domu.
Realizace přípojky neomezuje ostatní vlastníky na užívacích právech ani jinak. Navíc vlastníci nejbližších parkovacích míst s instalací souhlasí. Udělal jsem tedy úpravy v rámci nebytové jednotky, nikoli úpravy společných prostor. Jestli tyto úpravy nazvat “stavební” je otázkou. Když si doma navrtáte 4 hmoždinky do zdi a osadíte držák na TV, tak to jsou také stavební úpravy? Stěny v garážích jsou definované jako společný prostor stejně jako stěny ve vašem bytě.
Zásah vs. úpravy
Mnohokrát jsem se výboru ptal, co to znamená ten “zásah do společných prostor”. Tento termín není nikde definovaný. Prohlášení vlastníka pouze ukládá povinnost souhlasu, pokud dochází k úpravám společných prostor.
Za společné prostory, kterých se moje přípojka týká, se u nás v domě považují stoupačky a žlaby, ve kterých vedou kabely či jiná vedení. Když do stoupačky natáhnu vedle deseti kabelů ještě jeden, tak to žádná “úprava” není. Je to možná “zásah”, ale to je zase jen slovo bez jakékoli právní definice.
Úprava společných prostor znamená změnu vzhledu, velikosti, účelu či jinou úpravu, která může mít dopad na další užívání prostor ostatními vlastníky. Při realizaci mé přípojky jsme pouze natáhli kabel do stoupačky a do žlabu pod stropem v garáži. Možná lze za “úpravu” společných částí považovat napojení nového odběrného místa v hlavní rozvodné skříni domu. Ta je však zaplombovaná a je plně ve správě Avia Energo, distributora elektřiny pro náš dům. A tato společnost s realizací samozřejmě souhlasila, jinak by nové odběrné místo nevzniklo.
Užívání společných částí domu
Při realizaci nedošlo k žádné změně společné části domu. Přípojka nezasahuje do technologií ani rozvodů, které lze považovat za společné části domu. Není nijak dotčeno společné elektrické vedení ani nedošlo k přerušení elektrické energie do domu. Kabely pouze kopírují svislé rozvody a jsou položeny do kabelových žlabů, které jsou pro tento účel určeny. Pro přípojku není využívaná žádná společná elektroinstalace domu. Jedná se o nově realizované odběrné místo.
Stanovy našeho SVJ definují možnost svobodně užívat společné části:
Členové společenství mohou svobodně užívat společné části, jen musí dodržovat jejich účel, nesmí je ohrožovat, měnit nebo poškozovat.
Všechny společné části domu užívám k účelu, ke kterému jsou určené. Stejně jako mohu svobodně užívat výtah k cestě do 7. podlaží, mohu použít kabelový žlab k položení svého kabelu. Mohu využít prostupy mezi patry k tomu, abych skrze ně protáhl kabel k přípojce. Nevidím žádný rozdíl v tom, že mohu ke změně pozice mého těla z jednoho podlaží do druhého použít výtah a stejně tak stoupačku ke změně podlaží elektrického vedení.
V souladu s článkem IV. odst. 2) našich stanov neomezuji instalací kabelu práva ostatních vlastníků. Všechny okolní rozvody jsou stále funkční, nikdy jsem do nich nezasáhnul, nic jsem neměnil, nevypínal, nerušil ani nijak nepoškodil. Stoupačky, protipožární ucpávky i kabelové žlaby zůstaly stejné. Jen v nich vede o jeden kabel navíc.
K jedné úpravě společných prostor se ale přiznat musím. Asi před rokem dostal náš výbor skvělý nápad vymalovat chodby. Aby ušetřili, dostal malíř za úkol přemalovat pouze ty špinavé a odřené fleky. Nechtěl jsem, aby naše patro vypadalo jak strakatá kráva, tak jsem dal malíři litr navíc, aby těch pár metrů u nás vymaloval komplet. Stalo se.
Naše patro má bílé stěny. Kdybych to tehdy nechal vymalovat modrou barvou, byla by to úprava společných prostor? S tím by se asi dalo souhlasit, protože by se změnil vzhled. Ale položení jednoho kabelu mezi 20 jiných prostě žádná úprava není!
Omezení vlastnického práva
I když je parkovací místo součástí velké nebytové jednotky, která má 76 vlastníků, stále to není něco, o čem by mělo rozhodovat SVJ. Velmi často jsou garáže považované za společnou část, kterou májí 3/4 vlastníků domu určenou k výlučnému užívání. Nicméně tou jsou například balkóny, nikoli parkovací místa. Kus garáže mi prostě patří a když se rozhodnu si stěny okolo parkovacího místa vymalovat na zeleno, tak to mohu udělat. Jen nesmím naštvat sousedy, se kterými tuto jednotky spoluvlastním. Ale rozhodně takové vymalování není věcí SVJ a je irelevantní o tom hlasovat na shromáždění.
Jestli jednotku vlastní 76 různých lidí nebo jenom 3 členové rodiny je úplně stejné. Všichni musí tuto jednotku užívat nebo dělat v ní úpravy dle dohody s ostatními spoluvlastníky. Ptal jsem se všech sousedů, kteří okolo mě vlastní parkovací místa a nikomu přípojka nevadí. Kdyby někomu vadila, ptal bych se proč. Jak ho wallbox na zdi omezuje na právech užívat jeho parkovací místo. Odpověď by hledal složitě.
Naopak bych já byl omezen na mých právech, pokud bych nemohl užívat parkovací místo pro parkování a nabíjení elektrického auta. Soused, který má parkovací místo vedle mě, mi nemůže diktovat, jaký typ auta si mám koupit. To bychom také mohli skončit tak, že si předseda Jahoda, kterému se nelíbí mé nové Audi, půjde stěžovat na radnici a tam mi přikáží to auto prodat a koupit si Dacii. Pro odpůrce tohoto názoru dodám, že moje přípojka splňuje všechny předpisy.
Nesmím ani centimetr zasahovat do sousedova místa, ale na tom mém si mohu zaparkovat třeba loď. Úplně stejně mi nemůže soused vedle na zahradě u rodinného domu přikazovat, jestli mám na vlastním pozemku vysadit třešeň nebo jabloň. Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. A moje přípojka na nabíjení nikoho neomezuje na jeho právech, a protože je realizovaná v souladu s platnou legislativou, je mé právo si auto doma nabíjet.
