Stáhnul jsem žalobu na špatné vyúčtování tepla. Nemělo cenu pokračovat. Není pro mě zajímavé soudit se o něco, co je vysoce odborné a málokdo to pochopí. Koeficienty pro výpočet nákladů na teplo v našem domě byly v letech 2019 a 2020 totálně špatně.
Psal jsem námitky k vyúčtování, na příkladech jsem lidem ukazoval, že by měli platit méně, a nakonec jsem podal žalobu. A po prvním stání jsem pochopil, že je to stejně zbytečné. Hlavně kvůli přístupu soudkyně, která řešila formální otázky a vůbec ji nezajímalo meritum věci.
Nevysvětlil jsem to lidem u nás v domě a soudkyni bych tuto vysoce odbornou otázku také nedokázal předložit tak, aby pro ni byla srozumitelná. Nechápejte to prosím jako podceňování humanitního vzdělání, ale já si také díky mému technickému backgroundu uvědomuji mou hloupost, když se snažím najít v právu logiku.
Rozdíl mezi empiricky a bilančně stanovenými koeficienty je výborně popsán například zde:
Jistě uznáte, že kdybych toto vysvětloval u soudu, tak v celé místnosti budu jediný, kdo bude chápat výhodu těch bilančních. A zvát si na posouzení znalce by nebylo ekonomicky efektivní. Se znalci je to jako s právníky. Zeptáte se dvou a dostanete tři názory.
Shromáždění v roce 2021 schválilo nesmysl
Fakt jsem se snažil o nesprávném vyúčtování přesvědčit mé sousedy. Nepřesvědčilo je ani to, že díky špatným koeficientům já platím méně a všichni ostatní více. Oni si odsouhlasili, že je všechno v pořádku:
Naštěstí alespoň prošlo předcházející usnesení, že se rozdíl mezi koeficienty od roku 2021 sníží, čímž budou více spravedlivé.
A hádejte, kdo toto usnesení navrhnul. Možná to byla chyba. Kdybych to neudělal, platil bych stále o desítky tisíc méně. Od roku 2021 tedy platím více za topení a sousedé ze spodních pater už nedotují naše byty, které jsou pod střechou. O to mi celou dobu šlo.
Teplo nejsou popelnice
Druhou otázkou sporu je nulové odsouhlasení způsobu účtování tepla. Podle §1208 d) OZ do působnosti shromáždění patří schválení druhu služeb a způsobu rozúčtování cen služeb na jednotky. Jeden by řekl, že „způsob rozúčtování“ znamená mj. určení koeficientů, které se používají pro rozúčtování tepla. Ale to zní moc logicky na to, aby to byla pravda. Když jsem v námitkách k vyúčtování za roky 2019 i 2020 rozporoval, že vyúčtování je provedeno dle nechválených koeficientů, dostal jsem odpověď, že koeficienty není nutné schvalovat, protože jsou určeny dle vyhlášky 269/2015 Sb.
Ano, chápete to naprosto správně. V roce 2019 a 2020 jsme teplo rozúčtovávali podle špatných koeficientů, a navíc ani tyto špatné koeficienty nebyly řádně schválené. Jenže podle většinového názoru v Česku se koeficienty stanovují dle legislativního předpisu a tím pádem je není nutné schvalovat. To, že koeficienty mohou udělat rozdíly v desítkách tisíc ročně na jednom bytu je vlastně jedno. Jsou stanovené podle vyhlášky a basta.
Jeden příklad za všechny… za úklid společných prostor platíme 130 tis ročně. Tyto náklady můžeme rozúčtovávat například podle velikosti bytu nebo podle počtu lidí v bytě. Udělá větší nepořádek na chodbě mladá rodina s dítětem v 2+kk nebo jeden důchodce v 4+kk? O tom by se měla vést diskuse a tento způsob rozúčtování si musíme podle §1208 schválit na shromáždění. Tak říká zákon.
Náklady na teplo a teplou vodu jsou cca 2 mil za rok. Máme vyhlášku, která dovoluje stanovit si koeficienty prakticky podle počtu veverek v Letňanském lesoparku. A rozúčtování těchto 2 miliónů shromáždění schvalovat nemusí. Takže 130 tis za úklid ano a 2 milióny můžeme podle veverek? Že to nezní moc logicky? Ale přeci jenom blázen by ve výkladu zákona hledal logiku.
Shromáždění 777 si může schválit i věci 50 let nazpět
Třetí spornou otázkou je časovost schválených usnesení. Rozhodnutí na shromáždění přišla ex-post, tzn. že jsme nejdříve teplo spotřebovali, jako dům jsme za něj zaplatili a pak jsme si teprve odsouhlasili, jak si ho vzájemně rozúčtujeme. A přitom podle zákona 67/2013 o službách by měl být způsob rozúčtování služeb určen před začátkem zúčtovacího období a nesmí být měněn v jeho průběhu. Jakákoliv změna ve způsobu rozúčtování může být uplatněna nejdříve od počátku následujícího zúčtovacího období.
V §5 sice není explicitně napsáno, že způsob rozúčtování musí být shromážděním schválen předem, ale je přeci logické, že když něco budu platit, tak bych měl dopředu znát, jak se to bude účtovat. Ale zase sem motám tu mou neprávnickou logiku. Pardon.
Zůstane však nezodpovězenou otázkou, zda je možná retroaktivita ve schválení způsobu rozúčtování. Je v souladu se zákonem schválit si v roce 2021 způsob vyúčtování za rok 2019 a 2020? Podle našeho pana předsedy ano. Pokud to je ale OK, tak co když si naše SVJ v roce 2046 schválí, že koeficienty z roku 2019 byly špatně? Budeme přepočítávat 27 let nazpět? A jak by se to vyúčtovalo s vlastníky, kteří mezi roky 2019 a 2046 prodali byt? Může nový vlastník v roce 2046 rozhodovat o způsobu vyúčtování za roky, kdy nebyl vlastníkem? A co když v roce 2032 někdo umřel? Když v roce 2046 změníme způsob rozúčtování, kdo si s nebožtíkem z roku 2032 vyřídí nové účty za teplo?
Zdají se Vám tyto otázky nesmyslné? Ale když si můžeme schválit způsob rozúčtování 2 roky po, proč by to nešlo 27 let zpětně? O tom byl také náš spor. Nicméně odpovědi na tyto otázky se nedozvíme. A jsem přesvědčen, že bychom se je ani nedozvěděli, protože nevím, jak je správně položit po formální stránce, aby se formalistická soudkyně jimi vůbec zabývala.
Podle přehnaně rigidního přístupu soudkyně si nejsem jistý, že bych u soudu dostal příležitost, rozebrat tyto otázky do detailu. Možná kdyby na jejím místě seděl někdo s větší ochotou ponořit se hlouběji do problému, dávalo by smysl ve sporu pokračovat. Řešili jsme jen formality a podstata sporu byla pro laxní soudkyni zcela podružná. A přitom už v rámci prvního jednání měla šanci se mě zeptat na odbornou stránku věci. Do žaloby jsem napsal zcela jasně, že chci, aby rozhodla o neplatnosti usnesení, kdy shromáždění schválilo účetní uzávěrku za rok 2020. Její součástí je mj. i vyúčtování tepla, které lze napadnou jen námitkou. Tu jsem pochopitelně v roce 2021 podal, ale do teď mi na ní nikdo z vedení SVJ neodpověděl. Soudkyně však jen řešila, jestli je to v žalobě správně napsáno. Ano je, ale možná je to až moc logické a logika do práva přeci nepatří.
Chtěl jsem platit víc
Chtěl jsem dosáhnout toho, aby soud zrušil ta špatná a nespravedlivá vyúčtování za roky 2019 a 2020. To je také v mém žalobním návrhu jasně napsáno. Náš předseda by pak musel vyúčtování přepočítat podle spravedlivějších koeficientů, které máme v posledních dvou letech. Možná se to zdá divné, ale pokud by soudkyně rozhodla v souladu s mým názorem, musel bych za teplo doplatit odhadem 20 tis (a nejen já, ale i všichni v nejvyšších patrech). A většina bytů v nižších patrech by dostala peníze zpět. Ale to by musela chtít pochopit podstatu našeho sporu. Neumím to vyjádřit jinak, než že jsem velmi zklamaný jejím přístupem s nulovým zájmem o jádro problému.
Ptám se teď sám sebe, proč jsem to vlastně dělal. Proč jsem chtěl ušetřit peníze mým sousedům? Stále poslouchám ty povídačky o přípojce na nabíjení auta, předseda na mě bonzuje na radnici a já hlupák se snažím snížit ostatním náklady na topení. Blbost. Teď už jsou koeficienty víceméně OK a ty dva roky, kdy ostatní platili naše topení, mi alespoň zalepily náklady na tu přípojku. A výbor mi dal v roce 2023 za pravdu, že koeficienty byly špatně a výpočet původních koeficientů nebral v úvahu přesnou pozici místností v objektu, rovnici vedení tepla a použité materiály.
Náklady na soud i právní zástupkyni SVJ jsem samozřejmě uhradil. Náš dům to nestálo ani korunu. Možná by soudkyně rozhodla v můj prospěch, ale to už se nikdy nedozvíme. Soudkyně se teď může věnovat posuzování dalších formalit a já půjdu raději s dětmi na kolo.
